Stévie vhodná jako sladidlo pro diabetiky

Foto: stevis
Mezi autoimunitní onemocnění patří i cukrovka prvního typu, kdy dochází k poruchám zpracování cukrů. Vlastní imunitní systém ničí svoje buňky, které produkují hormon inzulín.

Zničení buněk je absolutní, takže lidé trpící touto nemocí jsou odkázáni na pravidelné dávky externího inzulínu. Musí také dodržovat přísnou dietu, která hlídá příjem cukrů v potravě. Jemná rostlinka jménem stevie se však svou účinnou látkou nezařazuje do metabolismu lidského těla, a přitom má sladkou chuť, lze ji tedy použít jako sladidlo i v těchto případech.

Za sladkou chuť může látka zvaná steviosid a je obsažena v rostlině, kterou svět zná pod botanickým názvem Stévie sladká (stevia rebaudiana). Původně doma je na hranicích mezi Brazílií a Paraguají. Roste v nadmořské výšce 200 až 600 metrů. Běžně dosahuje výšky až jednoho metru. Nejvíce účinné látky je v nadzemní části této rostlinky. Steviosid je subjektivně třistakrát sladší než sacharóza. Od roku 1972 byla s úspěchem vysazena do Japonska a daří se jí ve všech zemích mírného pásu severní polokoule.

V České republice, stejně tak jako v dalších zemích , kde její občané prohrávají s různými průmyslovými lobbistickými skupinami, není stévie schválena jako potravina nového typu a nelze ji proto v našich podmínkách pro účely nahrazování obyčejného cukru pěstovat. Prvním krokem blíže k rozumu je snad schválení steviosidu jako potraviny nového typu ve Francii. Dostalo označení E960 a bylo zařazeno mezi sladidla bez sacharózy. Na seznamu povolených látek Francouzské agentury pro schvalování potravin je od března roku 2009 a to registrací účinné látky pod názvem rebaudiosid. O několik měsíců později vzala tento fakt na vědomí i Evropská agentura pro kontrolu potravin.

30.10.2011 (rpz)

 

Stevie je na chuti až 300krát sladší než bílý cukr
Foto: stevis
© 2019 Klub Přátel Zdraví